Souběh pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu - poslední vývoj právní úpravy
Toto číslo Právního zpravodaje Norton Rose reaguje na poslední vývoj v problematice souběhu pracovního poměru s výkonem funkce (člena) statutárního orgánu společnosti.
Při tvorbě právního zpravodaje využívá Norton Rose svých zkušeností a zázemí přední české a světové právní kanceláře.
Prosíme, vezměte na vědomí, že informace obsažené v tomto dokumentu mají pouze informativní charakter a nenahrazují podrobnou právní analýzu příslušných otázek. V případě zájmu o další informace nás neváhejte kontaktovat.
Shrnutí dosavadní úpravy
Jak jsme podrobněji informovali v našem předchozím Právním zpravodaji na téma Souběh pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu, v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu byl do 31. prosince 2011 nepřípustný takový souběh, při němž by docházelo k překrývání výkonu funkce statutárního orgánu s druhem práce vykovávaným v pracovním poměru. Obchodní vedení dosud příslušelo výlučně do působnosti statutárního orgánu společnosti a nemohlo být vykonáváno v pracovním poměru, byť k tomu fakticky velmi často docházelo. Důsledkem nedovoleného souběhu mohla být neplatnost pracovního poměru a s tím související neúčast na systému nemocenského a důchodového pojištění z titulu pracovněprávního vztahu.
Novela obchodního zákoníku účinná od 1. ledna 2012
Novela č. 351/2011 Sb. účinná od 1. ledna 2012 vtělila do Obchodního zákoníku nové ustanovení § 66d, které upravuje možnost statutárního orgánu společnosti pověřit obchodním vedením zcela nebo zčásti jinou osobu, a to i v rámci pracovněprávního vztahu. Takové pověření však nesmí zahrnovat účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti svěřené zákonem do výlučné působnosti statutárního orgánu.
Nová úprava zároveň řeší dvě obavy plynoucí z přípustnosti souběhu, a to otázku odpovědnosti a otázku odměňování:
- Odpovědnost
Odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, za porušení povinnosti vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře stanovená Obchodním zákoníkem zůstane nedotčena i v případě pověření jiné osoby obchodním vedením. Tato odpovědnost mj. zahrnuje i odpovědnost za výběr osoby pověřené výkonem obchodního vedení a její následnou kontrolu. Novela naopak neupravuje odpovědnost osoby, která bude obchodním vedením pověřena. U souběhu pak nelze vyloučit ani kombinaci odpovědnosti dle pravidel zákoníku práce a obchodního zákoníku, přičemž společnost bude mít „na výběr“, kterou odpovědnost v daném případě dovodí. - Odměňování
Pokud budou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu osobou, která je současně statutárním orgánem společnosti, mzdu či odměnu z dohody bude sjednávat (individuální smlouvou) nebo určovat (ve mzdovém výměru) orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů, tedy zpravidla valná hromada společnosti. V praxi tedy bude pracovní smlouvu (případně dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr) uzavírat společnost, jednající statutárním orgánem, zatímco smlouvu o mzdě valná hromada společnosti, resp. valnou hromadou pověřená osoba.
Účast na systému sociálního zabezpečení
Do 31. prosince 2011 platil různý režim ohledně účasti jednatelů a členů představenstva na systému sociálního zabezpečení. Jednatelé byli účastni zdravotního pojištění a důchodového pojištění (pokud jejich měsíční příjem překročil 6.200,- Kč), nebyli však účastni nemocenského pojištění. Členové představenstva byli účastni pouze zdravotního pojištění.
1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na jejím základě byli do okruhu nemocensky pojištěných osob zařazeni mj. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a členové kolektivních orgánů právnických osob (tedy např. představenstva či dozorčí rady akciové společnosti) a byl doplněn výčet účastníků důchodového pojištění mj. o členy kolektivních orgánů právnických osob. Novelou tak byly sjednoceny odvody na veřejnoprávní pojištění statutárních orgánů (jednatelů a členů představenstva) a zaměstnanců v pracovněprávním vztahu.
Daňová uznatelnost odměn
Do 31. prosince 2011 byla odměna jednatele daňově uznatelným nákladem společnosti, zatímco odměna člena představenstva nikoli. Novelou zákona o dani z příjmů je od 1. ledna 2012 je zrušena daňová neuznatelnost odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.
Shrnutí a přetrvávající otázky na závěr
Od 1. ledna 2012 je připuštěn dosud nepovolený souběh. Statutární orgán společnosti (resp. jeho člen) tak může vykonávat obchodní vedení i v rámci pracovněprávního vztahu, například v pozici generálního či úsekového ředitele. Jednatelé a členové statutárních orgánů se účastní nemocenského i důchodového pojištění i mimo pracovní poměr, a to přímo z titulu výkonu funkce statutárního orgánu; jejich odměna je pro společnost daňově uznatelným nákladem.
Přestože výše popsaná právní úprava přinesla v oblasti souběhu značný posun, neřeší danou problematiku komplexně. Tedy především nekonvaliduje souběhy existující do konce roku 2011 a neeliminuje tak riziko možného překvalifikování odměn vyplacených na základě těchto souběhů v případném sporu s příslušným orgánem.
Back to top